„Děkujeme! Společně jsme přiblížili Irinu k Brunovi!“ Takový vzkaz posílá děčínská zoologická zahrada všem, kdo podpořili kampaň „Vezeme Irinu k Brunovi“, kterou chtěla zoo poukázat na chystaný transport samice medvěda kamčatského (o kampani jsme psali ZDE).

Po letech se tak Zoo Děčín dočká kompletního medvědího páru. Kampaň vzbudila obrovský zájem veřejnosti. „Kilometry cesty Iriny za Brunem lidé vykoupili za pouhé 4 dny! Jejich podpora byla ohromná a ukázala, že jsou stejní srdcaři jako my a na medvědech jim opravdu záleží. Do této úžasné sbírky se zapojilo 176 dárců! Našli se i tací, kteří zakoupili neuvěřitelných 15 km najednou! Nákupy kilometrů probíhaly napříč celou republikou. Nejvíce lidí přispělo z Děčínska, ale peníze putovaly z celého Ústeckého kraje, ale třeba i z Mozavskoslezského, Královehradeckého, Libereckého, Karlovarského, Jihomoravského, Středočeského a Jihočeského kraje a dokonce jsme měli i přesah do zahraničí, například do Německa nebo do Bahrajnu!,“ popisuje nadšeně mluvčí děčínské zoo Alena Houšková.

Po tom, aby medvěd Bruno nezůstal v děčínské zoo sám, dlouhodobě volali hlavně návštěvníci. Proto je Zoo Děčín ráda, že dokázala vymyslet způsob, jak je do této významného kroku zapojit. „Chtěli jsme, aby se návštěvníci cítili být součástí této velké změny. Irina bude velkým obohacením naší zoo a věříme, že i lidé, kteří se na jejím příjezdu podíleli, si k ní vytvoří silný vztah,“ doplňuje mluvčí. Samotný transport se uskuteční v následujících měsících. Jde o složitý proces, který vyžaduje pečlivou koordinaci mezi Zoo Brno a Zoo Děčín a který musí probíhat především s ohledem na potřeby obou medvědů. Zoo bude o jeho jednotlivých krocích průběžně informovat.

Dalším úspěchem je narození osmi mláďat trnoještěrů

Po delší době se může děčínská zoologická zahrada pochlubit odchovem plazího druhu!

V Expozici Rajské ostrovy se podařilo odchovat 8 mláďat menšího druhu agam z Jihovýchodní Asie – trnoještěry kozí. Že jde o úspěch, svědčí fakt, že chov tohoto druh není zcela jednoduchý. „Dospělá zvířata, která povětšinou pocházejí z odchytu, ráda podléhají stresu, hynou vlivem dlouhých transportů nebo kvůli zamoření parazity. Proto jsme velmi rádi, že se nám již několik měsíců pro příchodu tohoto druhu podařil odchov. Jedna ze samic vykladla vejce do substrátu přímo v expoziční nádrži, kde se vejce bez našeho dohledu i vyinkubovala, takže jeden den chovatel hlásil, že v nádrži pochytal několik vylíhlých mláďat, ke kterým během pár dnů přibyla i další,“ popsal zoolog Petr Haberland.

Běžnou praxí přitom je březí samici oddělit, aby vykladla pod dohledem v samostatném teráriu, nebo snůšku z expoziční nádrže vyjmout a v obou případech dát vejce vyiknkubovat do speciálního inkubátoru. Vzhledem k tomu, že po příchodu byla zvířata velmi plachá a takřka se neukazovala, nezaznamenali chovatelé ani to, že samici roste bříško, což je jasnou známkou brzkého kladení. Do expozice zasahovali co nejméně, aby dali zvířatům potřebný klid a omezili tak jejich stres na naprosté minimum. „A za tento poskytnutý klid se nám trnoještěři odměnili tímhle krásným dárkem,“ doplnil zoolog. Podle informací z internetu jsou mláďata trnoještěrů odchovaná v lidské péči pravým opakem rodičů, jsou poměrně krotká, naučí se na krmení z ruky a nejsou ani zdaleka tak náchylná ke stresu. A je to tak. Mláďata od začátku krásně přijímají potravu – malé cvrčky a další hmyz.

Delší dobu stála teraristika v děčínské zoo poněkud na „druhé koleji“. V posledních letech se ale zoo snaží o modernizaci terárií v Expozici Rajské ostrovy výměnou starého osvětlení za nová kvalitnější LED svítidla a také UV výbojky, které chovaným plazům dodávají světlo, které zejména denní ještěři potřebují pro správný metabolismus organismu. Druhým krokem je snaha o rozšíření kolekce nově chovaných terarijních zvířat. „Některé již můžete v expozicích vidět, například želvy pentličkové, agamy pobřežní nebo anolisy jeskynní. Jiné - jako třeba krásné denní scinky dasie smaragdové, které do naší zoo přišly na počátku tohoto roku ze Zoo Ostrava, zatím ještě chováme v zázemí, kde musí dorůst větších rozměrů a kde se také musí vyprofilovat pohlaví jednotlivých zvířat,“ doplnil Petr Haberlad.

Trnoještěr kozí žije především v jižním Vietnamu a v Kambodži, obývá stromové patro horských deštných pralesů. Jde o menšího olivově, hnědě až tmavošedě zbarveného ještěra dorůstajícího délky až 30 cm, z čehož 17 cm tvoří ocas. Váží 65–70 g. Samci mají pod krkem žlutý hrdelní vak, jehož roztahováním označují své území. Je aktivní ve dne, většinu času stráví číháním na kořist přitisknutý k větvím vegetace. Potravou trnoještěra jsou různí bezobratlí, především hmyz a pavouci. Jeho české a vlastně i latinské jméno jméno mu daly výrůstky na zadní straně hlavy.